KROKOUŠ

20. listopadu 2011 v 15:48 | pan Sako
Jméno: Krokouš
Klub: Klub lidí
Datum přidání do klubu: 20. 11. 2011
Zaměstnavatel: Jerry Big
Zadání:
Báječné vypracování, přidávám 300 Saků navíc!
Peníze: 1430 Saků
Vlastnictví:
MP3
cena: 300 Saků
kód: AELEK0001MP
Kulich
cena: 70 Saků
kód: AOBLE0006KU
Přejít na:
Přidat komentář
 

NEJLEPČEJŠÝ NA SVJEŤE JE MOJE MYLOFANÁ LOŤYČKA

20. listopadu 2011 v 15:14 | pan Sako |  MOJE MYLOFANÁ LOŤYČKA!!!
MYLUJU ŮBLŇE NEJFÝC MOJÝ MYLOFANOU LOŤYČKU!!!
FSAĎYM ZE, ŠE ŇYKTO NEMÁ TAG ZUPROFÉJ TOBRAFNÍ BROZTŘETEK A TÚM F JETNÓM!!!

(překlad:
MILUJU UPLNĚ NEJVÍC MOJI MILOVANOU LODIČKU!!!
VSADÍM SE, ŽE NIKDO NEMÁ TAK SUPROVEJ DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK A DŮM V JEDNOM!!!
)
Počet komentářů: 1

VÚJ DAJVL!

20. listopadu 2011 v 15:06 | pan Sako |  ČÍPJECH (ketej zepzal a rešírofal pan Sako)
FŮJ TAJFL!

"Víte, co se mi zdálo?" zeptal jsem se.
"Co?"
"Zdálo se mi tom, že strašně rychle běžím, ale přitom ve snu člověk většinou běžet nemůže. Jak je to možné?"
Fresta vypadala trochu naštvaně. "A jak to asi máme vědět?"
"To nevím. Jenomže v tom snu bylo takový divný místo, něco jako přístav, a tam jsem..."
"No, tak se ti zdálo tohle!" přidala se k její zlosti i Farima. "No a co? Nám se taky zdají sny!"
"Achjo!" zamračil jsem se a založil si ruce na hrudi.
"Jak se daří našemu pacientovi?" Do místnosti vklouzl ten mizernej Zupin a zeširoka se usmíval. "A hele, už se probral!"
"Di někam!" odsekl jsem mu.
"Nech ho na pokoji, Zupine!" bránila mě Farima. "A přines mu tabletky s jídlem."
"Tabletky s jídlem?" podivil jsem se.
"To jsou takový tabletky, který když jednou sníš, tak dva roky nemusíš nic jíst ani pít," vysvětlila mi Farima.
"To- to ne!" vyděsil jsem se. "Co když dostanu chuť?"
"Když dostaneš chuť, můžeš klidně jíst, ale nebudeš mít nikdy hlad a nedojde ti energie. Až za dva roky."
"Hmm..." nedůvěřoval jsem tabletkám.
Jenomže to už se vrátil Zupin, mračil se a nesl malou bílou krabičku. "Už je tam jen deset tablet. Když ten zatracenej... jednu sní, tak za rok jeden z nás umře hlady."
"Já žádnou nesním!" odsekl jsem mu. "Ale jestli mě budeš dál štvát, tak to s chutí udělám a slibuju ti, že za ten rok to budeš ty, na koho se nedostane!"
"Nechte se, konečně!" okřikla nás Fresta. "Pane Sako, jen si jednu vezměte. Nevím, jak dlouho tu zůstanete, ale nemáme jídlo ani pití. A do toho roka nám přece opravíte naši loď a my odletíme domů, no ne?"
"No... já nevím..." znejistěl jsem. "Možná, že to nedokážu. Je to úplně jiná technika, než jakou znám."
"Zase tak jiná nemůže bejt," zamračil se Zupin. "Po nukleonových válkách jsme museli začínat znova a použili jsme starou techniku, založenou především na elektřině."
"Tomu bych mohl rozumět," připustil jsem.
"Tak si vezměte tabletku a pojďte se mrknout," řekla Farima.
"Jak myslíte..." Natáhl jsem ruku a dal si jednu bílou kuličku do pusy. Zašklebil jsem se. Chutnala fakt odporně. Jako když smícháte sůl, sójovou omáčku, citron a nezředěný sirup. Nebylo divu, když to mělo na další dva roky zastoupit veškerá jídla a pití.

Pokračování v další části...
Počet komentářů: 1

Z ÚTOKU!!! (překlad: SUDOKU)

20. listopadu 2011 v 14:51 | pan Sako |  SÁPAFA A PONUSI (překlad: ZÁBAVA A BONUSY)
SUDOKU!!!



Přidat komentář

PES STUHU

19. listopadu 2011 v 13:38 | pan Sako |  ČÍPJECH (ketej zepzal a rešírofal pan Sako)
BEZ VZDUCHU

Šli jsme už snad nekonečně dlouho a dávno jsme si nepovídali. Jediné, co jsem slyšel, bylo moje vlastní funění. Tělo jsem měl lepkavé od potu, protože slunce svítilo hodně silně, nefungovalo chlazení a navíc jsem byl dvakrát tak těžký nehledě na to, že ve skafandru se pohybovalo příšerně. Myslel jsem, že se z toho zblázním.
A pak jsem se podíval na číselník. Ukazoval ještě jednu hodinu. A zelený flek nebyl na dohled.
"Musím se dostat do své lodi a vzít si další kyslíkovou bombu," upozornil jsem. "Dochází mi vzduch."
"Za chvíli ji snad uvidíš, jdeme podél řeky," odpověděla mi Farima.
Jenomže uplynula další hodina a moje lodička nikde. Nadechl jsem se a najednou jsem zjistil, že bomba je prázdná. Zamotala se mi hlava a upadl jsem. Začal jsem se dusit.
"Rychle! Dejte mu někdo vzduch!" volala Abida.
"A jak?" odpovídal jí někdo jiný.
Lapal jsem po dechu a snažil jsem se to vydržet, ale neměl jsem už z čeho nabírat vzduch. Pomalu ale jistě jsem se dusil. Zavřel jsem oči a snažil se zklidnit tep. Pokusil jsem se nevšímat si tlaku, který ve mně vzrůstal.
Ostatní kolem mě pobíhali a něco vykřikovali, ale já jsem už nedokázal otevřít oči. Propadal jsem se do temnoty.
A pak jsem uviděl světlo. Bylo oranžové. Nejdřív to byl jen malý bod, jako žárovička, ale zvětšovalo se, až prosvěcovalo celý prostor kolem mě. Nacházel jsem se... nedalo se říct, kde. Vypadalo to tam takhle:
Vypadalo to jako přístav. Panoval tam zmatek, ale pořád se to všechno měnilo. Nad hlavou mi plula ve vzduchu obrovská loď, něco jako koráb. Věděl jsem, že se musím dostat na palubu, že mě to někam zanese. Rozběhl jsem se po molech. Běžel jsem neuvěřitelně rychle a vůbec jsem se nezadýchával. Musel jsem kličkovat, přeskakovat přes překážky. Najednou na mě začal někdo střílet. Naskočil jsem na skútr, který stál opodál, a pokračoval v honbě za korábem. A potom mě kulka strefila do tváře.
Plesk!
"Proberte se, pane Sako."
Otevřel jsem nejdřív jedno oko a pak druhé. Zhluboka jsem se nadechl. Ležel jsem v bílé místnosti, na posteli. Skafandr jsem neměl. Do nosu mi vedla trubička. Vedle postele seděla Farima a na druhé straně Fresta. Ani ony neměly skafandry. Byly moc hezké, ale tak nějak umělé. Farima mě pleskla po tváři, abych se probral.
"Kde jsme?" zeptal jsem se.
"Na lodi, ve zdravotnickém oddělení. Máte vážně stěstí."
"Mysleli jsme si, že to nepřežijete," řekla Fresta. "Asi za deset minut se nám podařilo vymyslet, jak vás napojit na jeden z našich dýchacích přístrojů a pak jsme vás zanesli sem. Probral jste se až teď, po třech hodinách."
"No... mohlo to být horší." Pokusil jsem se o úsměv.
A potom jsem si vzpomněl na ten sen.

Přidat komentář

BŠETSDAFUJÝ ZE

19. listopadu 2011 v 13:14 | pan Sako |  ČÍPJECH (ketej zepzal a rešírofal pan Sako)
PŘEDSTAVUJÍ SE

Jeskyni jsme opustili dlouhým tmavým tunelem a vylezli jsme z otvoru ve skále. Zpátky jsme se vydali po malé úzké pěšince. Přitom jsem mlčel a všechno si srovnával hlavě. No jo, život přinese člověku spoustu překvapení. Ale především jsem si uvědomil, že nikdo z výpravy se mi ještě nepředstavil.
"Promiňte," ozval jsem se. "Ale neznám vaše jména."
"Ach, pardon, pane Sako," vyhrkla ta holka. "Hned nás představím. Já se jmenuju Farima."
"Já jsem Zupin," představil se ten protivný nafoukaný mladík.
"Já jsem Hemer," řekl hluboký hlas.
Ostatní se taky představili. Byli tam ještě Abida, Seprent, Oufus, Gluida, Ennach, Bárien a Fresta. Ale stejně mi bylo jasné, že ji je všechny pamatovat nebudu.
"Musím říct, že je tady hrozná přitažlivost," začal jsem.
"Vážně?" podivila se Gluida. "Ani bych neřekla."
"Už jsme si totiž zvykli," vysvětlil Bárien.
"Až se vrátíte na Měsíc, budete si myslet, že lítáte," zasmál jsem se.
"K tomu bude stačit se vrátit na Zemi," odvětil Zupin, ten mizera protivnej.
Neodpověděl jsem mu, protože jsem si všiml, že jdeme podél řeky, proti proudu. Kdoví ale, jak daleko to je. Žádný zelený flek jsem zatím neviděl a nikde jsem nemohl zahlédnout ani svoji milovanou lodičku, přestože mi bylo jasné, že je někde na této straně.
"A s čím vám mám vlastně pomoct?" vzpomněl jsem si.
"Potřebujeme opravit loď," řekl Ennach. "Abysme se mohli vrátit do budoucnosti."
"A jak se tam chcete vrátit?"
"Přece tak, že poletíme rychle, ty nechápavče," posmíval se mi Zupin.
"A jak víte, že to bude fungovat? Vždyť jste přece říkali, že to funguje jen na Zemi, kde je zakřivení časoprostoru jiné... ne?"
"Nezbývá nám než doufat, že to půjde," vzdychla Farima.

Počet komentářů: 1

ŽAZ A BROZDOR

18. listopadu 2011 v 23:24 | pan Sako |  ČÍPJECH (ketej zepzal a rešírofal pan Sako)
ČAS A PROSTOR

"Ve skutečnosti tohle funguje jen na Zemi, kde je jiné zakřivení než ve vakuu," vysvětlovala mi zase ta holka. Začínal jsem ji mít rád. "Nevíme, proč to tak je, ale je to tak. Takže jsme letěli čím dál rychleji. Za dva dny jsme dorazili k Proxima Centauri."
"K tý letím," vyhrkl jsem. "Už jsem někde v polovině."
"A jak dlouho cestuješ?"
"Několik let," odpověděl jsem. "Ale část toho jsem strávil v kriospánku. To je spánek, při kterém nestárnete..."
"Jo, to známe," ušklíbl se namyšleně ten protivnej kluk.
"Musíme si pospíšit," ozvala se nervózně dívka. "Musíme se taky někdy vrátit k lodi."
"A mně může dojít kyslík," dodal jsem. "Ale nejdřív mi to dořekni, prosím."
"Dobře. Letěli jsme pořád rychleji a mířili jsme do středu naší galaxie. Nezpomalili jsme, ani jsme nezastavili. Chtěli jsme vědět, co tam je." Odmlčela se. "Byla tam černá díra."
"To si teď myslíme taky!" vyhrkl jsem. "Takže je to tak!"
"Ano, černá díra, která galaxii udržovala pohromadě. Nevíme proč, ale mysleli jsme si, že dokud se budeme pohybovat kolem díry v okruhu nejbližších nevtáhnutých planet a hvězd, nic se nám nestane. Byla to chyba."
"A jak vypadala... ta díra?"
"Nijak. Byla to temnota. Jinak se to popsat nedá," odpověděl stručně ten s hlubokým hlasem.
"Letěli jsme v okruhu a najednou se na palubě začaly dít divné věci. Všechno, co bylo z kovu, se zmagnetizovalo a přitahovalo se to k sobě, nebo se odpuzovalo. Potom nám přišlo, že je nás víc. Například jsem viděla Hemera, jak sedí u stolu v jídelně, a pak jsem vyšla na chodbu a on se objevil na druhém konci. Ohlídla jsem se, ale v jídelně nebyl. Něco se stalo s časoprostorem. Občas dokonce byla podlaha jinde a strop jinde. Umělá gravitace nefungovala tak, jak by měla. A potom najednou všechno zhaslo a nastala tma." Mlčel jsem a představoval jsem si tu tmu a tu paniku, která musel na lodi vypuknout. Nikdo přece nevěděl, co se děje a co se stane.
"Nastala tma a nikdo najednou neexistoval. Sama si pamatuju, že jsem viděla tmu, dokázala jsem normálně přemýšlet, ale nic jsem neslyšela, necítila jsem jedinou část svého těla a nedýchala jsem. Nebyla jsem."
"Nám se stalo totéž," doplnil ji hlubokohlasý.
"Potom jsem zjistila, že můžu otevřít oči. Otevřela jsem je a byla jsem na lodi, stála jsem na chodbě. Všechno bylo v pořádku. Z obrazovek jsme se dozvěděli, že se blížíme k neznámé modré planetě. Přistáli jsme, ale něco se porouchalo a dopadli jsme na břeh řeky. Talíř je moc těžký, zatím jsme ho odtamtud nedostali. Strávili jsme tady osm let. Díky moderní technice nemusíme nic jíst ani pít, ale je tady hrozná nuda a pořád musíme nosit ty skafandry. I v talíři. Jenom v hlavním sektoru je ještě dobrý vzduch. Vyrábíme si ho. Přístroje se na to naštěstí ještě nerozbily."
"Takže černou dírou se dá dostat do minulosti," poznamenal jsem.
"Ano, těch osm let jsme nad tím přemýšleli. Dokud jsme vás nepotkali, měli jsme strach, že jsme na druhém konci vesmíru nebo někde úplně jinde. Ale došlo nám, že čas a prostor fungují zcela jinak, než jsme si po celou naši existenci jako lidstvo mysleli. Ale bohužel tomu nerozumíme natolik, abychom dokázali bezpečně naplánovat návrat do našeho času."

Počet komentářů: 1

FI CHLÍVKY

18. listopadu 2011 v 22:55 | pan Sako |  ČÍPJECH (ketej zepzal a rešírofal pan Sako)
VYHLÍDKY

"Dobře," pokračovala ta dívka. "Jsme z roku 1453 našeho letopočtu a protože jsme si prošli dvěma nukleárníma válkama, tak naše planeta není právě v nejlepším stavu a žijí na ní jen ti nejchudší lidé. Jsou tam příšerné podmínky. My ostatní bydlíme na Měsíci. Moc se tam netlačíme, protože lidstva je dohromady asi čtyři miliardy a dvě třetiny z toho obývají Zemi."
"To všichni- - umřeli?" zeptal jsem se.
"Ne najednou samozřejmě," uklidňovala mě. "Při první nukleární válce zahynulo dvanáct miliard lidí a při druhé semd miliard."
"Co?" Cítil jsem se naprosto bídně. Tohle že nás čeká? "A kdy byla ta první válka?"
"Někdy dva tisíce let před naším letopočtem," odpověděla. "Promiňte, ale moc se v tom nevyznám."
"Tak to bude za dýl," oddychl jsem si.
Ona pokračovala ve vyprávění. "Naše nejrychlejší stroje nám umožňují cestovat časem - dosahujeme rychlosti světla."
"Ale- to je přece nejvyšší rychlost!"
"Není," opravila mě. "Existují mnohem vyšší rychlosti, kterých dosahují různé částice. Ale to je zbytečně složité, s tím se nebudu vysvětlovat, omlouvám se. Řeknu jen základní princip - tyhle částice jsou tak rychlé, že dorazí do cíle ještě před tím, než vyletí ze startu. A při cestě se kolem nich zakřivuje čas. Bohužel jsou na cestování časem příliš malé."
"Jak tedy cestujete vy?" nechápal jsem.
"Kdysi dávno, někdy za tvých dob, žil na Zemi jeden fyzik, který popsal nějakou teorii - její jméno jsem bohužel zapomněla. A podle něj se při cestování rychlostí světla posouvá čas rychleji. Alespoň pro ty, kdo letí tou rychostí. Dnes víme, že tak můžeme cestovat do budoucnosti. V našich nejrychlejších dopravních prostředcíh je proto zakázáno sedět při jízdě či letu déle než dvě sekundy. Z toho důvodu tam zatím sedělo jen pár lidí a ty jsme od té doby zatím neviděli. Vrátí se zřejmě někdy v daleké budoucnosti, za mnoho a mnoho let."
"A jak to bylo s vámi? Kde jste se vzali v minulosti?"
"Je to prosté. My jsme se rozhodli, že to prostě risknem. Vláda navrhovala vytvořit desetičlenný tým, který by se vydal do vesmíru zkoumat zakřivení časoprostoru. Nakonec jsme se tím týmem stali my, ale výprava se dost radikálně změnila."
"Co se stalo?"
"Po startu se kolem nás všechno míhalo. Za půl hodiny jsme byli za sluneční soustavou. A pak jsme letěli. Jenomže jsme na něco přišli - ten stroj nelétal rychlostí světla - létal mnohem rychleji."
"Takže - vy jste se rozdvojili?" nechápal jsem už vůbec nic. Jak může být částice v cíli dřív než vůbec vyrazí ze startu? Musí být v té chvíli dvakrát, no ne? Nebo cestuje časem!
"Ne. Ta teorie o tom, že rychlost vyšší než světlo způsobuje to, že jste v cíli dřív než vyrazíte, byla nesmysl," ozval se jeden z lidí, který dosud nepromluvil. Byl to muž a měl hluboký, zvučný hlas.
"Tak co se teda stalo, vysvětlíte mi to konečně?" docházela mi trpělivost.

Počet komentářů: 1

LYĎY NÉ SE SÉMŇE

18. listopadu 2011 v 21:38 | pan Sako |  ČÍPJECH (ketej zepzal a rešírofal pan Sako)
LIDI NE ZE ZEMĚ

"Vy jste přece lidé. Kde jste se tady vzali?" podivil jsem se. "A proč jste přiletěli v tom talíři?"
"Ten talíř, to je můj vynález!" pyšnil se jeden z nich. Kvůli skafandrům jsem je však nedokázal rozlišit.
"Nechlub se tim pořád," odsekl mu někdo jiný.
"A proč na sobě máte tak divný skafandry? Vypadáte jako mimozemšťani," řekl jsem.
"Taky jsme mimozemšťani," uchechtl se ten první. "V jiném slova smyslu."
"Cože?" Teď už jsem nic nechápal. "Vy nejste lidi?"
"Ale jsme," odpověděl. "Jenomže ne pozemšťani."
"Jak to, ne?"
"To bys nepochopil!"
"No dovol!" vyjel jsem na něj. Co si ten kluk myslí? "Jestli mě budeš urážet a nevysvětlíš mi, co se děje, na nějakou pomoc ode mě můžete zapomenout!"
"Ne, prosím!" vykřikl někdo jiný a určitě to byla žena. "Já vám to vysvětlím, pane..."
"Sako."
"Sako!" vyprskl zase ten protiva mizernej.
"Na tom není nic-"
"Tak já vám to řeknu," přerušila mě ta holka. "My jsme totiž cestovatelé časem!"
"Časem?" zamračil jsem se. "Vy jste jako vymysleli stroj času?"
"Kdepak, nic takového. Ale víme, jak se dá v čase pohybovat. Jen k tomu potřebuješ náš létající talíř a naši galaxii," vysvětlovala mi, ale moc moudrý jsem z toho nebyl.
"No dobře, ale já to stejně nechápu," vzdychl jsem.
"Tak já začnu od začátku," usmála se. "Jsme z daleké, předaleké budoucnosti. Jsme z roku 1453..."
"Čtrnáct set padesát tři?" valil jsem oči. "To je přece minu-"
Nenechala mě dokončit větu. "Začali jsme roky počítat od nuly. Přepracovali jsme kalendář. Ve skutečnosti bohužel nevíme, kolik let nás dělí od nynějška. Co je vlastně za rok?"
"Dva tisíce devět."
"Páni!" ozval se nevěřícně někdo jiný. "To je úžasný - tak dávno!"
"Já ti dám dávno!" zamával jsem pěstí ve vzduchu.
"Nezlobte se, prosím, pane... Sako," omlouvala se ta holka. "Je to nejmíň pět tisíc let."
"Páni!" vydechl jsem. "Tak dávno!"

Počet komentářů: 1

ZDRAŠNÁ ŠEKA

18. listopadu 2011 v 21:31 | pan Sako |  ČÍPJECH (ketej zepzal a rešírofal pan Sako)
STRAŠNÁ ŘEKA

To, co mě napadlo, bylo přímo geniální. Řeka vypadala, že v ní není moc silný proud a navíc ta voda byla určitě chladná. Můj skafandr se dal používat ve vakuu, ve vzduchu i pod vodou. Na nic jsem nečekal a skočil jsem.
Řeka byla sice studená, to ano, a příjemně to chladilo, jenomže byla tak hluboká, že jsem na dno ani nedosáhl, ani jsem ho neviděl, a navíc tam byl tak silný proud, že mi okamžitě létající talíř i zeleň zmizela z očí.
Když jsem se zase vynořil, už jsem plul hroznou rychlostí mezi modrými skalami a mířil jsem neznámo kam. Zpanikařil jsem a snažil jsem se zachytit břehu, ale všude trčely ostré kameny, o které bych si rozřízl skafandr. Nemohl jsem dělat vůbec nic.
Pak jsem najednou před sebou uviděl konec. Byl to vodopád. Začal jsem plavat proti proudu, ale bylo to naprosto k ničemu. Uklidnil jsem se a jen jsem se tak nějak smál, že se vůbec pokouším o takovou zbytečnost. A pak jsem se překulil přes okraj vodopádu.
Křičel jsem, ale ne moc dlouho. Při pádu jsem narazil na velký kmen trčící přímo z vodní stěny. Padal jsem mnohem rychleji než na Zemi a náraz byl o dost tvrdší. Úplně jsem slyšel sám sebe, jak hekám. Po tom kmenu jsem se skutálel skrz vodopád do nějaké jeskyně. Tak jsem ze kmene spadnul a zůstal ležet na kamenné zemi.
"Kdo jsi, cizinče?" zeptal se mě někdo.
Překvapeně jsem zjistil, že neležím, ale sedím, a mám zavřené oči. Tak jsem je otevřel. Byl jsem na veliké dřevěné židli v nějaké tmavé místnosti. Skafandr jsem měl pořád na sobě. Hned mě napadlo se podívat, kolik vzduchu mi ještě zbývá. Osm hodin. Kdo by to byl řekl? To jsem byl v bezvědomí tak dlouho?
"Kdo jste?" zeptal jsem se při pohledu na divné tvory všude okolo mě. Byli celí modří a měli obrovskou hlavu. Trklo mě, že jeden z nich na mě včera v noci zíral skrz sklo.
"Tak hele, kdo jste, sakra?" zvýšil jsem hlas, když mi neodpovídali.
"Ty jsi nás sem sledoval?" zeptal se přísně jeden z nich.
"Ne, to jsem teda nesledoval. Ani nevím, kde jsem!" obořil jsem se na něho.
"Vyznáš se v technice?" zeptal se jiný z nich.
"Celkem jo," prohodil jsem. "Vy snad ne?"
"Ztroskotali jsme tady s naší lodí. Už tu jsme osm let," řekl jiný a já jsem si teď najednou uvědomil, že to nejsou hlavy, ale helmy, a že to nejsou žádní vetřelci, ale lidé ve skafandrech.

Počet komentářů: 1

G - inzeráty

18. listopadu 2011 v 12:46 | pan Sako
Vítejte v Inzerátech Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů profilu člena, který tento inzerát podal. (O tom, jak správně postupovat při nakupování na základě inzerátů od členů klubu si více přečtete v pravidlech)
Pokud chcete sami přidat inzerát, stačí se řídit pravidly.
Přidat komentář

G - bazar

18. listopadu 2011 v 12:44 | pan Sako
Vítejte v Bazaru Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)
Pokud máte zájem něco prodat (něco co jste kdysi koupili a třeba už i používali), můžete také napsat do komentářů. Uveďte kód zboží, jeho popis a cenu, kolik za něj chcete (je nutné, aby cena byla maximálně poloviční, než za jakou jste zboží koupili). Pokud budete úspěšní, vaše bývalé vlastnictví se objeví v nabídce našeho bazaru. Dostanete za něj pochopitelně částku, o kterou jste žádali.

Zatím zde žádné zboží není, nikdo ještě nic neprodal.
Přidat komentář

G - zbraně

18. listopadu 2011 v 12:43 | pan Sako
Vítejte ve Zbraních G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)
Přidat komentář

G - elektronika

18. listopadu 2011 v 12:42 | pan Sako
Vítejte v Elektronice Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)

MP3
cena: 300 Saků
kód: GELEK0001MP

Mobil
cena: 1000 Saků
kód: GELEK0002MO

GPS
cena: 980 Saků
kód: GELEK0003GP

Digitální fotoaparát
cena: 1500 Saků
kód: GELEK0004DI

magnetofon
cena: 990 Saků
kód: GELEK0005MA

televize
cena: 5400 Saků
kód: GELEK0006TE
Přidat komentář

G - knihy

18. listopadu 2011 v 12:40 | pan Sako
Vítejte v Knihách Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)
Přidat komentář

G - hračky

18. listopadu 2011 v 12:39 | pan Sako
Vítejte v Hračkách Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)

Jojo
cena: 40 Saků
kód: GHRAČ0001JO

Hrací kostky
cena: 30 Saků
kód: GHRAČ0002HR

Žonglovací míčky
cena: 90 Saků
kód: GHRAČ0003ŽO

Lego
cena: 120 Saků
kód: GHRAČ0004LE
Přidat komentář

G - kosmetika

18. listopadu 2011 v 12:38 | pan Sako
Vítejte v Kosmetice Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)
Protože můžete být naprosto cokoli, dovolili jsme si vám sem dát mix...

Šampon
cena: 150 Saků
kód: GKOSM0001ŠA

Krém
cena: 130 Saků
kód: GKOSM0002KR

Sada odstínů
cena: 250 Saků
kód: GKOSM0003SA

Parfém
cena: 280 Saků
kód: GKOSM0004PA
Přidat komentář

G - vesmírná tělesa na prodej

18. listopadu 2011 v 12:37 | pan Sako
Vítejte ve Vesmírných tělesech na prodej Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)

měsíc
cena: 700 000 Saků
kód: GVESM0001MĚ

Obyvatelná planeta
cena: 1 000 000 Saků
kód: GVESM0002OB

Horká planeta
cena: 900 000 Saků
kód: GVESM0003HO

Chladná planeta
cena: 900 000 Saků
kód: GVESM0004CH

Hvězda
cena: 1 200 000 Saků
kód: GVESM0005HV

Planeta s prstencem
cena: 900 000 Saků
kód: GVESM0006PL
Počet komentářů: 1

G - tryskové pohony pro cestování vesmírem

18. listopadu 2011 v 12:36 | pan Sako
Vítejte v Tryskových pohonech pro cestování vesmírem Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)
Počet komentářů: 1

G - odpaďáky

18. listopadu 2011 v 12:35 | pan Sako
Vítejte v Odpaďácích Třídy G!
Nyní vám představujeme nabídku zboží. Pokud máte o nějaké zájem, napište do komentářů. (O tom, jak správně postupovat při nakupování si více přečtete v pravidlech)
Přidat komentář

Další články